A zde je dokončení mého předchozího příspěvku.
A nyní, jak jsme se vypořádali s konformitou v našem vztahu. Ani zde to nebylo úplně jednoduché. V době, kdy jsem byla na mateřské dovolené,  jsem se seznámila s několika novými kamarádkami. I když jsem nakonec velmi brzy upustila od svého záměru se nevdávat a nemít děti, stejně jsme se s manželem shodli, že ani jeden z nás nechce být jako ostatní. Oba dva jsme si navzájem prokazovali úctu a nesklouzávali ke stěžování si na druhého. U mých kamarádek bylo pomlouvání svých manželů pomalu jako sport, neznaly nic jiného než svalovat vinu na svého partnera. Když jsem si na nic nestěžovala, usuzovaly, že mám štěstí, protože jsem si našla správného kluka. A zároveň jsem byla pro ně nezajímavá a nudná. Mě připadalo, že pokud bych se ke svému muži chovala jako ony, nevyjadřovala bych tím, jaký je on, ale jaká jsem já sama. A navíc jsem přesvědčená, že náš vztah by to negativně poznamenalo. Moje tehdejší kamarádky jsou už dávno rozvedené, o jejich dalším osudu již nic nevím, možná zažívají stejné věci pořád dokola.

Postupem času se kolem nás začaly vynořovat páry, které nám byly více podobné. V současnosti naši přátelé a známí, dokonce i příbuzní již žijí v dlouhodobých vztazích. Ve většině případů si vzájemně vyjadřují úctu a nikdo si na nikoho nestěžuje, protože k tomu ani nemá důvod. Tam, kde je vzájemná úcta a láska, na stěžování není místo.

 Uvedla jsem zde  dva příklady z našeho života, kdy jsme odmítli konformitu. Jako mladá dívka jsem nechtěla být jako ostatní, protože v těch ostatních jsem viděla tu neúspěšnou většinu. Ten dav, který se bezmyšlenkově řídí životem. Pasívní přizpůsobování se většinovým názorům, dělání věcí jen proto, že to dělají ostatní a nekritické přijímání různých vzorů nás vede k tomu, že pak nedokážeme samostatně vypracovávat svá stanoviska. Proto je nutné se seberealizovat a hodnoty si osvojovat uvědoměle, to je ale úplný opak konformity. 

Pozitivním přístupem se nám povedlo připojit se sice k menšině, ale zato k takové, která je v manželství úspěšná. Stejným pozitivním způsobem přistupujeme i k dalším oblastem našeho života. Když se ohlédnu zpět, vidím, že naše rozhodnutí byla správná. Přeji Vám, abyste se i vy odpoutali od konformity a začali svůj život řídit vědomě. Věřím, že pokud budete ke svému životu přistupovat pozitivně a budete se chtít od konformity odpoutat, že se Vám to také povede (pokud se Vám to dosud ještě nepovedlo).

Zbavení se konformity bylo nejdůležitější věcí, která se nám v životě povedla. Bez ní bychom nyní nemohli žít svůj příjemný život.

Byla bych velice ráda, kdybyste dolů do komentářů uvedli i vlastní příběhy a tím inspirovali naše čtenáře . Děkuji.