Nejsnazší způsob, jak používat sílu vůle, je udržovat si pozitivní přístup. Používejte sílu vůle k tomu, abyste dělali něco pozitivního, ne k tomu, abyste nedělali nic negativního.Je důležité říci: „Nebudu lhát.“ Pokud ale řekneme: „Budu mluvit pravdu,“ takovéto použití naší síly vůle je účinnější. Když řekneme: „Nebudu to dělat,“ negativní vlastnost už získala polovinu své síly jen proto, že na ni myslíme. Pokud si mentálně opakujeme: „Nebudu žárlit,“ negativní vlastnost, kterou slovo „žárlivost“ ztělesňuje, ničí vaši mysl, a my potom opravdu žárlíme.

Jestliže řekneme: „Nebudu mít pochybnosti,“ slovo „pochybnost“ vstoupí do naší mysli a pochybnost se objeví sama od sebe. Pokud ale řekneme: „Od této chvíle budu zcela oddaný Bohu. Budu plný víry. Budu zcela odevzdaný,“* taková slova jsou správná. Odevzdání, víra a oddanost jsou výborné. Síla naší vůle se automaticky zvětší, pokud budeme mít neustále pozitivní pocity a vyjadřovat pozitivní tvrzení.

Každá dobrá, čistá
a prospěšná myšlenka
je pevnou silou
ke každodennímu použití.

Sri Chinmoy – Drahokamy štěstí, moudrý průvodce na cestu životem.

 * Pro vás, kteří slova Bůh, oddanost Bohu a jim podobné výrazy nemáte moc rádi, mám jinou možnost. Můžete si říci i jakoukoli jinou pozitivní afirmaci, ve které použijete kladná vyjádření jako např.: „Od této chvíle jsem pokojný, věřím v nejlepší řešení, vím, že vše je vždy v naprostém pořádku.“ Já sama jsem dlouhou dobu neměla slovo bůh moc v lásce, neboť jsem si pod tím pojmem představovala zlou, trestající bytost, která má na práci špehovat lidi a potom se jim mstít. Již v útlém věku jsem považovala bohy spíše za bytosti, které nepocházejí z našeho světa a mohou to být třeba i mimozemšťané. Až teprve, co jsem se začala zabývat více duchovní literaturou a pod touhou zjistit, co nebo kdo je za vším, jsem se s Bohem spřátelila. Zjistila jsem, že Bůh je úplně vše, co existuje i to, co ještě neexistuje. Také jsem zjistila, že Bůh vůbec nemá zájem mě (či kohokoli jiného) trestat nebo mi nějak ubližovat. Až teprve, co jsem poznala, že všechno, co existuje, je částí jednoho velkého celku tj. Boha, mi vše začalo dávat smysl. V počátku jsem si nahrazovala slovo Bůh slovem Stvoření. (Vždy je nutné si vytvořit konkrétní představu nebo definici, a tu pak pojmenovat – např. Vesmírná inteligence, Kosmos, Stvoření, Inteligentní substance apod.) To dovolilo mému mozku vypnout blokující programy. Pak už bylo celkem lehké přijímat vědění, vytvářet si svou pozitivní realitu a nabývat zkušenosti, které bych se zablokovanými programy nikdy získat nemohla .