Moji přátelé jsou dva kocouři a kočka
Dnes jsem se rozhodla napsat takové malé vyznání svým dvěma kocourům a své kočičce. Od malička jsem měla kočky moc ráda, protože mám ráda jejich povahu – naprostou upřímnost, neúplatnost, samostatnost, svéhlavost, čistotu, starostlivost, veselost, bezpodmínečné přátelství, toleranci, diplomacii, respekt… Těch vlastností je ještě mnohem a mnohem více, vyznání nepíši proto, abych si vyjasnila, jakou mám slovní zásobu.
Začalo to 16. května 2004, tedy přesně před deseti lety. Toho dne jsme byli s manželem nakupovat v jednom zahradnictví a mě tam upoutala umělá spící kočička, která vypadala naprosto věrohodně. Kočku jsem si přála velice dlouho, ale bála jsem se, že by nám mohla zničit nábytek a taky jsem měla předsudky o tom, že je kočka v domě cítit. Tehdy jsem manželovi oznámila, že když nemůžeme mít doma kočku živou, koupím si alespoň tuto umělou. A tím to všechno začalo.
Večer nás navštívil tchán. Když odcházel, šel ho manžel doprovodit domů. Asi za hodinu se vrátil, já jsem už ležela v posteli, přišel ke mně a řekl, že mi přinesl dárek. Hned jsem uhodla, že to byla kočička, aniž bych nad tím přemýšlela. Dali jsme jí jméno Micinka. Náš život se od té chvíle naprosto změnil. Micinka byla březí a záhy jsme měli doma koťátka. Micinka mi dovolila být u jejich porodu. Byl to jeden z nejkrásnějších zážitků v mém životě. Jedno kotě jsme si nechali a dali mu jméno Matýsek.
Ostatní si vzali naši známí. Micinku již nemáme, po pěti letech nám po nemoci zemřela. Všichni jsme byli dlouho smutní, protože jsme cítili obrovskou ztrátu. Míca byla velká osobnost. Matýsek se dlouho ze ztráty maminky nemohl vzpamatovat a tak jsme mu po roce a půl přinesli z útulku kamarádku Barakiel, které říkáme Barunka. Během tří dnů z nich byli kamarádi. Barunka je milá, nenáročná kočička vděčná za každou maličkost.
A nedávno k nám přišel Cipísek, o kterém jsem se již zmínila v předchozím příspěvku. Cipísek je kocourek, který nám denně ukazuje, jak se má žít v přítomném okamžiku. Každý si ho okamžitě oblíbí pro jeho veselou povahu. Jsem vděčná za každý den, který mohu s Cipískem trávit. Je to velký bojovník. Má za sebou již tři operace, protože po očkování se mu objevila na kůži rakovina. Říkáme mu malý Slávista, protože je celý sešívaný. On je přesto statečný a nenechává se vůbec vyvést ze svého optimizmu. Nezbývá nám než věřit, že zvítězí a nemoc porazí. Jeho zásluhou jsem si uvědomila, jak je nutné být v přítomnosti a netrápit se, co se stane v budoucnu. Teď je ta chvíle, kterou si spolu užíváme. Pokud bychom se trápili, co bude zítra nebo za měsíc, tuto chvilku bychom nenávratně promarnili a pak bychom si vyčítali, že jsme se měli chovat jinak.
Je zvláštní, že ani po deseti letech mě nepřestávají kočky udivovat. Každý den dokážou něčím překvapit. Každá kočka je jedinečná osobnost. Chtěla jsem napsat vyznání, ale nyní zjišťuji, že náš vztah je natolik intimní, že jej nedokážu slovy popsat. Vy, kdo máte doma kočičku, jistě víte, jaké to je. A vy, kdo doma kočičku ještě nemáte a záleží Vám na tom, aby Váš přítel Vás měl opravdu rád a Váš vztah byl naprosto rovnocenný, najděte si svého chlupatého kamaráda. Mějte však na paměti, že kočce nemůžete poroučet nebo ji cepovat. Kočka Vás naučí diplomacii.
A ještě něco. Kočka, až na malé výjimky, vždy prospívá vztahům a to nejen vztahu rodič, dítě, ale hlavně vztahu partnerskému, zejména v době, kdy již děti z domácnosti odešly.
Měli jsme s manželem vždy pěkný vztah, ale od té doby, co máme doma kočky, je ještě mnohem lepší, krásnější a hlavně mnohem bohatší o nové, pěkné zážitky a o pocit teplého, pohodového a láskyplného domova, kam se každý z nás rád vrací a těší se na pozitivní energii, kterou naši kočičí kamarádi vyzařují a které je plný dům. Náš syn si po odchodu z domu téměř okamžitě pořídil svou vlastní Micinku, protože mu bylo bez kočky náramně smutno.
Proto kočku každému doporučuji, avšak pozor, vždy je nutné, abyste ji pořizovali ve shodě, nikoliv v rozporu s názory ostatních členů rodiny. Netlačte na pilu a věřte, že pokud si kočičku budete přát tak moc, jako jsem si ji kdysi přála já, nakonec se jí dočkáte.