Pod pojmem pozitivní přístup si každý představuje něco jiného. Někdo si představuje, že být pozitivní znamená, že musí zachránit celý svět, druhý si myslí, že být pozitivní znamená, že naučí ostatní, co dělat, aby se měli i oni lépe. Nejčastěji se lidé domnívají, že pozitivní přístup je přístup sluníčkový, tedy velice naivní vidění světa, namlouvání si, že je vše jednoduché a snadno dostupné, a že je život peříčko. Přitom opak je v očích těchto lidí pravdou, kterou za každou cenu od útlého věku až do skonání obhajují. Nejčastěji pak slyšíme „vrať se na zem, bez práce nejsou koláče, nemysli si, že život je růžovoučký. Ti lidé, kteří si myslí, že jsou tzv. nohama na zemi, nechápou, že pozitivní přístup a optimismus sami o sobě jsou nástroji k tomu, aby člověk žil tak, jak by žíti chtěl. Zcela jistě jsou i nezbytnou součástí prožívání každého jednotlivce, který si naplno uvědomuje, že za kvalitu vlastního života je odpovědný vždy jen a jen on sám, nikdo jiný ani nic jiného, včetně prostředí, které dokáže formovat dítě, dospělého, zdravého a cílevědomého člověka však nikoliv. Ten má totiž, přesně naopak, sílu měnit prostředí, avšak jen tehdy, kdy jeho tělo, srdce a mysl bude naplno přijímat pozitivní přístup jako moudrého pomocníka, kterého jen tak něco z míry nevyvede. Takový člověk dokáže lépe překonávat překážky, které mu život do cesty přivádí.  On ví, že každá překážka je zde ne proto, aby mu ublížila, ale je zde proto, aby se na z ní poučil a vystoupil na pomyslném žebříku o stupínek výše.

Já si pod pozitivním přístupem představuji převážně to, že dělám a všímám si pozitivních maličkostí, které mě pak odkrývají tu skutečnost, že svět je krásné a dokonalé místo k životu. To znamená, že když nastane jakákoliv situace, pak já mám vždy možnost se na ni podívat ze dvou úhlů pohledu, buď ji budu považovat za problém, nebo za příležitost. Když jsem naladěna na pozitivní přístup, budu se zaměřovat na pozitivní stránku věci, zatímco negativisticky laděný člověk bude hledat chyby a nedostatky a co je horší, že často o tom ani neví, neuvědomuje si svůj špatný postoj a často se hrdě nazývá realistou. Pro mne jako optimistu je na tom krásné, že já sama se můžu rozhodnout, z jakého úhlu se na věc podívám. Možná, že neexistuje svobodná vůle, ale tento můj postoj a toto mé rozhodnutí ji činí možnou.

Všímáním si pozitivních maličkostí v sobě postupně budujeme i pocit vděčnosti, který nám pak pomáhá nacházet další a další pozitivní maličkosti. Někdy se stává, že ať se snažíme, jak se snažíme, pozitivní věci nevidíme a svět nám připadá tmavý, nepříjemný a nepřátelský. Ztratili jsme naději. Jak z toho ven? Než vyhledáme odbornou pomoc, tak existují způsoby, jak si můžeme pomoci my sami. Už to vědomí, že s tím chceme něco dělat je první pozitivní maličkostí, která bude mít v konečném důsledku obrovský význam. Jak víme, každá cesta začíná prvním krokem. A první krok je ten, že chceme, aby se něco změnilo. Další krok může být ten, že budeme vyhledávat pozitivní maličkosti ve shodě s cestou Kaizen. Každý den jeden malý, malinký, malilinkatý krůček.

Další překážkou ve vnímání pozitivních maličkostí bývá to, že nejste schopni někomu odpustit, protože Vám ten někdo takzvaně leží v žaludku. Pro zvládnutí této překážky jsem pro vás našla následující video, ve kterém vás naučí umět se vypořádat i s touto situací.

A na závěr bych vám chtěla doporučit knihu od Martina E. P. Seligmana, Naučený optimismus – Jak změnit své myšlení a život.

„Optimismus je naučená dovednost, kterou lze získat a uchovat si ji.“

Martin E. P. Seligman, renomovaný americký odborník, je právem nazýván otcem pozitivní psychologie, neboť se výzkumu na tomto poli věnuje již dlouhou řadu let. V knize, která obsahuje praktické testy a cvičení, nabízí účinné a prověřené metody k získání optimistického pohledu na svět.

Podaří-li se vám začít být optimistou, pozitivní maličkosti uvidíte na každém rohu, v každé chvíli. Svět se změní přesně tak, jak se změní vaše myšlení a váš úsudek.

A to vám ze srdce přeji.

Poznámka na závěr – jako každý optimista miluji peníze.  Více si dočtěte v mém článku Proč chceme mít peníze a být bohatí.