Občas se mi stává, že nad něčím začínám pochybovat. Nejčastěji je to, když se jedná o mou osobu. Pokud jde o druhé, pochyby většinou nechávám stranou. Když zhodnotím, že určitá osoba věc zvládne, tak ji podporuji do té doby, než se tak stane. Se mnou je to však jiné. Nemám pochyby, že bych nemohla něčeho dosáhnout, pokud si to budu dostatečně přát. Ale stává se mi, že místo pochyb se dostaví „našeptávač“ v mozku, který mi začne radit, že to přání vlastně je zbytečné, že to nepotřebuji, nedej bože, že se ztrapním.  A ačkoli nemám pochyb, že bych věc nemohla zvládnout, tak pochybuji nad tím, jestli ji vůbec zvládnout chci.

A jak z toho ven?

Nejprve je nutné vypnout „našeptávače“. To považuji za naprosto zásadní, ale zároveň za nejtěžší. A jestli někde je pozitivní přístup naprosto nutnou záležitostí, tak je to právě tato chvíle. Bez pozitivního přístupu se našeptávač vypnout prostě nedá. Je to jako s ohněm. Pochyby jsou pro našeptávače nekonečný zdroj paliva, pozitivní přístup vodou, která oheň uhasí. Čím víc pochyb, tím větší požár. Malý ohýnek dokážeme uhasit sami, na velký požár už musíme zavolat hasiče.

„…jestliže budeme čekat na okamžik, kdy všechno, absolutně všechno, bude ideální, pak nikdy nezačneme.“
— Ivan Turgeněv

Osvědčilo se mi, že nejlépe se pochyb zbavím, když hned ve chvíli, kdy si pochyby uvědomím, změním přístup na pozitivní. Začnu hledat výhody, které mi budou z věci vyplývat, nebo možnosti jak věc uskutečnit. Proč to chci. Uvědomím si, že je na světě ohromné množství lidí, kteří přestože pochybovali, nevzdali se a pokračovali ke zdárnému konci.

Pochyby nejsou špatné.  Ale pouze tehdy, když si je člověk uvědomí včas. Pomáhají nám nalézat lepší řešení, než ta, která nás napadla na začátku. Pokud si je necháme příliš dlouho a nezměníme svůj postoj na pozitivní, pak se stanou destruktivními. Náš sen se rozplyne, tak jako když dohoří oheň, který vše spálil. Nebyl zde nikdo, kdo by malý plamének polil vodou a oheň zastavil.

„Nezabývejte se tím, kde se stala chyba. Místo toho se soustřeďte, jaký bude další krok. Použijte svou energii na pohyb kupředu, na vyhledání odpovědi.“
— Denis Waitley

Další věc, která se mi osvědčila, je, že když nad něčím pochybuji, tak nejjednodušší způsob, jak pochyby překonat, je jít a věc pokud to jde, hned udělat. A pokud věc nemohu udělat sama, tak najdu někoho, kdo danou věc zvládne za mne (většinou to je můj manžel).  A jestli též pochybuje, tak společně hledáme to nejlepší řešení. Musíme najít společný pozitivní přístup. Alespoň jeden z nás se musí pozitivního přístupu držet a nesmí ztratit víru a vytrvat. Ten druhý se dříve nebo později přidá. Pokud by však pochyby přesto nad pozitivním přístupem nakonec zvítězili, tak to znamená, že s realizací přání je konec, minimálně do té doby, kdy se pozitivní přístup znovu prosadí.

Odvaha neznamená nemít strach. Odvaha znamená jednat navzdory svému strachu. Když to uděláte, strach náhle zmizí.
–- Dolf de Roos

A pochyby též.