„Člověk, který jedná ve smyslu dosažení cíle a podle plánu, je jako magnet příležitostí. Takového člověka se příležitosti drží zuby nehty. Jak vám může dát život něco, když ani vy sami nevíte, co chcete? Jak vám mohou pomoci druzí, když jste se sami nedokázali rozhodnout, jakým způsobem se budete ubírat k cíli?
Dnes jsem se rozhodla napsat takové malé vyznání svým dvěma kocourům a své kočičce. Od malička jsem měla kočky moc ráda, protože mám ráda jejich povahu – naprostou upřímnost, neúplatnost, samostatnost, svéhlavost, čistotu, starostlivost, veselost, bezpodmínečné přátelství, toleranci, diplomacii, respekt…
Odpověď na tuto otázku považuji za jednu z nejdůležitějších, kterou si můžeme dát. Jakmile si na ni odpovíme, bude nám jasné, jestli a jak budeme bohatí, a mít právě tolik peněz, kolik bychom rádi měli.
Jako každý začátečník jsem se poté, co jsem zjistila, že život může být takový, jaký si ho sama zařídím, vrhla do pozitivního myšlení. Najednou jsem vše, co se mi nelíbilo, považovala za důsledek svých negativních myšlenek. Nutila jsem se do pozitivního myšlení, protože jsem si myslela, že je to všelék na všechny neduhy.
Jak se v Česku říká: „Zameť si nejdřív před vlastním prahem.“ Je třeba vzít odpovědnost do svých vlastních rukou. Nikdo nikdy nikoho nezměnil.
Na tuto otázku existuje naprosto jednoznačná odpověď. Přemýšlejte o sobě pozitivně. To neznamená, že se budete chlácholit, či neustále omlouvat své nedostatky a chyby házet na druhé. To je postoj oběti. Přemýšlíte-li o sobě pozitivně, máte postoj vítěze.
Kdo je Cipísek? Je to kocourek. Nádherné, plavé, asi půlroční koťátko (viz. foto). A proč o něm píšu? Toto miloučké stvoření totiž někdo vyhodil. Vyhodil ho koncem října v době, kdy začíná být venku zima.